Název metody: (NÖT, NRTM) versus (Spritzbetonbauweise, SEM, SCL)
Způsob realizace podzemních děl před NRTM spočíval v postupné realizaci výrubu, jeho zajišťování pomocí výdřevy a její následnou výměnu za obezdívku (z cihel či kamene) o tloušťce mnoha decimetrů. Okolní horninové prostředí bylo chápáno zejména jako zdroj zatížení. Nástup NRTM, který je spojený s použitím stříkaného betonu, moderní mechanizací a odlišným uvažováním o spolupůsobení okolního horninového prostředí, umožnil mnohem efektivnější a bezpečnější realizaci podzemních děl.
HISTORICKÝ VÝVOJ:
- L. von Rabcewicz – patent z roku 1948 – zajištění výrubu dvouvrstvým ostěním
- A Brunner – patent z roku 1953 – provizorní zajištění stříkaným betonem
- L. von Rabcewicz – 1962 Salzburg – 22 zásad nového postupu tunelování nazvaného NÖT, který se rychle ujal.
- Observační metoda
- V 90. letech 20. století zakotvena v normách EUROCODE jako jeden ze způsobů navrhování a posuzování konstrukcí:
- Statický výpočet
- Přijetí předepsaných opatření
- Experimentální modely a zatěžovací zkoušky
OBSERVAČNÍ METODA
Od 60. let využívána při použití NRTM
PRINCIP: Základní návrh konstrukce je možno upravovat v průběhu výstavby
POŽADAVKY:
- Provést návrh základní konstrukce a stanovit meze pravděpodobného chování konstrukce
- Provádět monitoring chování (observace vybraných veličin)
- Měřené hodnoty musí ležet ve stanovených mezích nebo splňovat očekávané trendy
- V opačném případě aplikovat připravená (i materiálově) opatření → zastavení nepříznivého vývoje
ZÁKLADNÍ PRINCIPY NRTM
– Nosné spolupůsobení horninového masivu s primárním ostěním
– Odhad doby stability nevystrojeného výrubu
– Plošné podepření výrubu pomocí stříkaného betonu se zvyšující se tuhostí
– Deformace masivu vedou ke snížení horninového tlaku na výrub i primární ostění – Fenner-Pacherova křivka
– Optimální odhad okamžiku instalace primárního ostění a jeho tuhosti
– Použití doplňujících stabilizačních a protideformačních opatření
– Po ustálení deformací primárního ostění se instaluje sekundární ostění
1 – křivka reakce horninového masivu 2 – křivka odporu včas zabudované výstroje 3 – křivka odporu pozdě zabudované a příliš poddajné výstroje
Pro zajištění bezpečného postupu prací jsou používána doplňující stabilizační opatření:
– Zkrácení záběru (0,8 m až 2,0 m)
– Zahuštění a/nebo prodloužení svorníkové výztuže
– Opěrný pilíř čelby
– Kotvení čelby
– Členění čelby
První tunely ražené pomocí NRTM:
- 1963 – Massenberg (silniční)
- 1965 – Schweinkheim (železniční)
- 1969 až 1975 – Tauern a Katchberg (dálniční)
VYBRANÉ SILNIČNÍ TUNELY RAŽENÉ NRTM V ČR
1997 – Hřebeč, Pisárecký
2004 – Mrázovka
2006 – Valík, Panenská, Libouchec
2008 – Klimkovický
2010 – Komořanský, Lochkovský
2012 – Královopolské tunely
2016 – Tunelový komplex Blanka, Prackovice, Radejčín
VYBRANÉ ŽELEZNIČNÍ TUNELY RAŽENÉ NRTM V ČR
2002 – Vepřek
2004 – Tatenický, Krasíkovský 2005 – Malá Huba
2006 – Hněvkovský I, Hněvkovský II 2008 – Vítkovské tunely
2013 – Tomický I a II, Olbramovický, Zahradnický